Poplááááááách

24. září 2008 v 9:16 | renuška |  Jak to vidím ...
A je to tady. Ode dneška za tři měsíce přijde ten pán, co mu říkáme Ježíšek. A zároveň s ním začnou pravidelné masáže našich nervů, peněženek, poštovních schránek a vůbec všeho. Já teda mám vánoce moc ráda, i když jejich původ už zdaleka nejde ruku v ruce s tím, co se kolem nich děje teď. Nejsem kdovíjaká pekařka, zmůžu se tak vždycky na maximálně pět druhů cukroví, některé roky ani ň. Ovšem od malička jsem byla vedena k tomu, že na štědrovečerním stole nesmí chybět klíč - aby nás nikdo nevykradl, kousek chleba - abychom měli stále co jíst, mince pod každým talířem - abychom finančně nestrádali. Samozřejmostí jsou mísy s jídlem, ovocem, rozličné druhy nápojů a kapesníky po kapsách, protože jak víme, od vánočního stolu se nezvedá a neodchází, neb kdo by toto pravidlo porušil, ortel nad sebou by si stvrdil a do roka a do dne by nás opustil. Je to sice pověra, ale stejně ... Proto ty kapesníky, děti zákonitě budou potřebovat vysmrkat, na stole fůra ubrousků, protože se náhodou - SAMO - něco vyleje, řízek vylítne z talíře a proti němu salát bramborový. Jinak se asi s dětmi stolovat nedá. V závěsu s dospělými, kteří bývají častokrát s čistotou kolem svého menu na tom hůř, než malé ratolesti.
Dalším zarytým zvykem je v naší - a nejen v ní - rodině pravidelná procházka lesem. Taťka je myslivec, k lásce k přírodě jsme vedeni od malička. Už nás chodí hodně - rodiče, dcery - tj já a sestřička, vnoučata - mí synové Ondra a Honza, sestřiny Danielka a letos i Lucinka, pak zeťákové - manžel Petr a švagr Pepík. A psi. Kočky zůstávají doma. Moc bych si přála, abychom zas jednou procházeli zachumelenými houštinami a ne blátivými cestičkami, jak tomu bylo už pár let nazpátky. Letos se na cestu vyzbrojím i foťákem, abych mohla pár obrázků přihodit na blog. Jistě bude co snímat:-)))
Na závěr vám v zářijový zachmuřený den přeju krásný vánoce, nezblbněte z kupování dárků, ono to vždycky nějak dopadne (mmj. už od srpna jsem vždycky věděla, co komu koupím a letos mám nějaký skluz, do prčic. Začínám panikařit - poplááááááááách).
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Anett"ka" Anett"ka" | Web | 24. září 2008 v 11:35 | Reagovat

twl neplaš... jsi mě uplně vyděsila... ja jsem měla poplach  v sobotu... že od minulý soboty za 14 dní přijedou belgičani... ty jo, už přišti tejden tu budu mít holčičku z belgie, to bude mazeeec... :D

no co se týče vánoc, tak to je až za dlouho, ja poslední dobou improvizuju ze dne na den... a u nas to už vůbec nikdo nedrží, jak nemame v rodině malý děti... ale někdy mi to chybí takový to... " a mamíí, už tu bude ježíšek?"... :D

2 laluš laluš | 24. září 2008 v 14:07 | Reagovat

Bože dítě, žiješ strašně rychle, jenomže máš pravdu, strašně to utíká.Vzpomínám na vánoce moc ráda, ať už to byly svátky v Jahodný, když jsem byla malá, měly svoje rituály a kouzlo a vzpomínám na vánoce s váma, kam co schovat,co koupit, takový to brnění bylo cítit z každého kouta. A já pitomec si myslela, že bez perfektně uklizeného a naleštěného bytu Ježíšek ani nepřijde, že mě teta zdrbne, když nebude napečeno 10 druhů cukroví, atd. atd. No všechno je samozřejmě jinak. Ježíšek přišel i k nám, ačkoliv okna nebyly umytý (ta čeština!), protože jsem měla zrovna chřipku, teta mě zdrbla, i když jsem měla 15 druhů cukroví, protože prostě drbe pořád, takže jsem konečně před pár lety zjistila, že Vánoce jsou fakt o pohodě,radosti a setkávání. Mám radost, že jste si s Janinou odnesly do svých domovů a svých vánoc něco trochu z těch našich společných, starých.A krmení zvířátek letos, to si jako mám objednat sníh v parlamentu? Minimálně polovina z nás sebou pleskne stejně hned na startu a domů se vrátíme zmáchaný, s kňourajícím Honzíkem, kterýho budou bolet nohy, no letos už třeba bude chlapáčtější.A už se těším na to, jak si po 100 metrech budeme předávat Lucinku.Ale stejně je to príma, viď.A taky potřebuju vědět, co má letos Ježíšek nakoupit, inspirace žádná, konto tenké, ale z boje neuteču.Krásně jsi to napsala, no jako tady všechno, jsem zvědavá, jestli bude Janina reagovat, jako že bude, viď Jani?!

3 Jarda Jarda | Web | 24. září 2008 v 15:55 | Reagovat

Zůstávám v naprostém klidu.Na štědrý večer budu v práci a dárky ty nechávám na poslední chvíli.Míša svá přání stále mění.

4 janina janina | 24. září 2008 v 18:20 | Reagovat

No tak taky docela plašim. Loni jsem měla už pár dárků nakoupených a jakž takž jsem věděla co komu koupit, čím udělat radost. Teď mám jen jeden dárek a něco málo vymyšleno a to už maj v Plusu vánoční kolekce. Děs. No a Vánoce samotný? Letos to bude veselejší. Lucka má víc rozumu a Dája taky. Jen ten stromek bude muset bejt vejš. Už jsme nad tím dumali, že asi nějakej metrovej stojan na stromek. A do lesa taky pojedem a doufám, že nám bude pod nohama křupat alespoň ta jinovatka když ne sníh. A taky doufám, že se mi letos povedou kokosky :) A na to co píše Laluš s tou tetou, to jsem se srdečně zasmála a slyšela jsem:"Tak takhle ti to asi povim....." Prdim na okna a cukroví, hlavně aby jsme se všichni sešli u štědrovečerní večeře a na Božíhodový oběd. Všichni....fňuk fňuk.

5 Hablina Hablina | Web | 26. září 2008 v 10:23 | Reagovat

Eh, už zase Vánoce? No nazdar....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama