Na žena.cz byl test ohledně udržení partnerského vztahu, a hned první otázka se vztahovala k sebeovládání. Dál jsem se bohužel nedostala, protože jsem od PC musela odejít a pak už nebyl čas. Takže vlastně vůbec nevím, jestli si ten vztah testově udržím nebo ne. Ale vraťme se k titulku. Jsem zastáncem toho, že před každým svým činem by člověk měl zvážit, jestli ho má nebo nemá udělat. Jenže ono to tak asi vždycky nejde. Řekla bych to asi tak, že jsou momenty, kdy všechny emoce prostě zdravý rozum zastíní a jdou z člověka ven bez ohledu na následky. A nebo si naopak všechno budu tak strašně rozmýšlet, až vlastně to, co jsem chtěla, ani neudělám. Fakt je zlatá ta střední cesta. Po zvážení říct, co a jak a čekat, jak se k tomu druhá strana postaví.
jak jsi psala... já většinou rozmýšlím tak dlouho, až je pozdě něco dělat. naštěstí je vedle anet, která právě tohle moc neřeší, takže se poměrně dobře doplňujem. ona díky mě občas přibrzdí a já se naopak i dokážu rozhoupat. ;)